Duchovní blaženost je pravý základ lidského života, neboť život byl stvořen kvůli štěstí, ne kvůli starosti, k radosti, nikoli k zármutku.
Mám opravdu štěstí. Vždy, když jsem se dopustil nějaké chyby, vyčítali mi ji.
Hýřit jen dovede lidská mysl, když potká ji štěstí.
Život je pro chudáka dlouhý, pro šťastného krátký.
Člověk má dělat to, co umí, co potřebuje ke štěstí.
Nevěsta, to je žena s báječnou vyhlídkou, že už má štěstí za sebou.
Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce.
Doby dlouhého štěstí se často rozplynou v jediném okamžiku. Právě tak zažene bouře horké letní dny.
Mít v životě štěstí, dá pěknou dřinu.
Máme jen tolik štěstí, kolik jsme schopni pochopit.
Máme sklon zapomínat, že štěstí není dosáhnout něčeho, co nemáme. Naopak je to objevení a docenění toho, co máme.
Láska je nenasytná: dosáhne štěstí – chce ráj, povznese se do ráje – žádá si nebe.
Kdybychom neviděli vedle sebe lidi šťastnější nás, měli bychom sebe za nejšťastnější. Kořenem naší nespokojenosti je tedy závist.
Jsem šťasten, neboť jeji kroky se blíží. Třebaže jde oklikou.
Štěstí patří těm, kdo si vystačí sami, protože všechny vnější zdroje štěstí jsou nejisté, nespolehlivé, pomíjivé a závislé na okolnostech.