Největší překážkou lidského štěstí je, že chceme být šťastní příliš.
Když slyšíme, že někdo nedosáhl toho, co si přál, vždycky nás nejprve napadne, že si přál to, čeho nemohl dosáhnout. Počátek každého štěstí spočívá v šťastné volbě přání.
Vzácná je ta šťastná doba, kdy je dovoleno myslet si, co chceš, a říkat, co si myslíš.
Trvalá malá pochybnost, kterou je třeba konejšit, toť to, co zakládá věčnou touhu, toť to, co zakládá život šťastné lásky.
Láska je jako štěstí: nemá ráda když se za ní běhá.
Toužíme po pravdě a nalézáme nejistotu; hledáme štěstí a potkáváme bídu a smrt.
Život je utrpení, nejlépe se vůbec nenarodit. Ale takové štěstí má dnes sotva jeden z tisíce.
Závistivec říká: "Ostatní mají štěstí - mají všechno, co já potřebuji mít".
Člověku nestačí, aby byl šťastný, chce navíc, aby ti druzí nebyli šťastní.
Nemôžeš žiť šťastne bez toho, že by si bol múdry, čestný a spravodlivý. Ale ani múdro, čestne a spravodlivo, keď nie si šťastný.
Šťastný je ten, kdo se považuje za šťastného.
Touhou všech, kdo jsou opravdu šťastní je, aby byli šťastní i ostatní.
Veselost je matkou šťastných nápadů.
Dovolte lidem, aby byli šťastni podle jejich vlastního uznání.
Naše závist trvá vždy déle než štěstí těch, jimž závidíme.