První část života jsem byl učenlivý, druhou třetinu jsem byl úspěšný a třetí třetinu chci být šťastný.
Láska je jako štěstí: nemá ráda když se za ní běhá.
Statečným štěstí pomáhá.
Lidstvo produkuje optimisty, když přestalo produkovat šťastné lidi.
Šťastný je ten, kdo se považuje za šťastného.
Jsme tu pro druhé lidi, především pro ty, na jejichž úsměvu a blahu závisí naše vlastní štěstí.
Devět desetin našeho štěstí spočívá výlučně ve zdraví. S ním se stává všechno zdrojem požitku. Naproti tomu bez něho není žádný vnější statek, ať je jakéhokoliv druhu, uchopitelný.
Je třeba věřit v existenci štěstí, abychom byli šťastni.
Zájem může rychle opadnout, protože duše se rychle nasytí všeho, co je jednotvárné, dokonce i největšího štěstí.
V péči o štěstí druhých nacházíme své vlastní.
Opravdové štěstí bez osamělosti je nemožné.
Léta utíkají a už jsi ve věku, kdy se začíná utrácet kvůli ženám. Uvidíš, že je to vlastně požitek, řekl bych dokonce větší, než postel. Ještě štěstí, že to nevědí.
Naše závist trvá vždy déle než štěstí těch, jimž závidíme.
Kdo není romantik, snad ani nemůže v životě být šťastným.
Kdybychom neviděli vedle sebe lidi šťastnější nás, měli bychom sebe za nejšťastnější. Kořenem naší nespokojenosti je tedy závist.