Člověk vidí svět skoro vždy brýlemi citu, a podle barvy skla jeví se mu temný, nebo purpurově jasný.
V boji mezi světem a tebou dělej sekundanta světu.
V dětství je celý svět starší než my.
Veškerý soulad tohoto světa sestává z nesouladných věcí.
Jen poezie má výsadu, že cokoliv vidí, vidí to poprvé a cokoliv vyslovuje, říká to prvně - co svět světem stojí.
Všichni vladaři světa se nejvíc děsí toho, že by to měli zkusit jinak, neslýchaně a obráceně; nic není konzervativnější než lidské vládnutí.
Svět by mohl být spasen jedině tehdy, kdyby se králové stali filozofy, nebo filozofové králi.
Filozofové jsou násilníci, kteří nemají k dispozici armádu, a proto si podrobují svět tím, že jej zavřou do nějakého systému.
Všechny okovy světa tvoří jeden řetěz.
Každý básník je do jisté míry reformátor, který se snaží zachránit svět před hříchem ošklivosti.
Současný svět je nejlepší ze všech, které máme k dispozici.
Svět stál a stojí na práci, ne na náladě, svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou.
Člověk vstoupil do světa bez hluku.
Člověk přichází na svět se zaťatými pěstmi, jako by pravil: „Celý svět je můj.“ Odchází z něho s nataženými dlaněmi, jako by říkal: „Podívej se, nic si s sebou neberu.“
Celý svět je naší společnou vlastí.