„Frajere, co děláš s tím hákysem?” „Háky s em.”
„Dneska půjdu spát po desátý,” nadhodí při večeři Jana, protože má nějak moc učení. „Po desátý?” diví se rodiče. „To jsi teď devětkrát nemohla usnout?”
Baví se dvě holčičky v mateřské školce: "Můj tatínek má velikýho ptáčka!" Ta druhá na to : "Můj ne, ale taky to bolí."
Jarda píše domů ze zimního výcviku: „Je tady moc prima. Učíme se boxovat. Ta nová rovnátka na zuby už nebudu potřebovat!”
Jde chlapeček v noci okolo ložnice a slyší divné zvuky. Podívá se klíčovou dírkou, zakroutí hlavou, jde pryč a říká si pro sebe: „A když si já cucám palec, tak se může zbláznit!”
Malá Kristýnka povídá odpoledne matce: „Mami, musím si jít koupit sešit.” „Opovaž se!” napomene ji maminka. „Venku leje, že by člověk psa nevyhnal. Pro sešit ti půjde táta!”
Táborníci to poslední večer trochu přeženou s pitím a ráno nestačí odbíhat zvracet. Vedoucí se na ně zlobí: „Říkal jsem vám, abyste se sbalili, ne zablili!”
Babička okřikuje při obědě nenažraného Karlíka: „Neber si tolik knedlíků najednou, máš velké oči!” „A ty máš zase velké uši!” odsekne Karlík.
„Pepíčku, jaké vlasy má tvůj otec?” „On má jenom hlavu!”
„Pane vedoucí, slyšíte mě?” „Dobře, ale moc tě neslyším...”
Paní Ráčková vzpomíná na své mládí: „Za našich časů se jezdívalo na dlouhé svatební cesty, ne jako dnes.” Osmnáctiletá dcera suše poznamená: „To máš přece úplně jedno, mami. Dnes se zase jezdí o to častěji!”
„Babi, babi, já se bojím,” chytá se stařenky vyděšený vnouček, „tady je někde strašidlo!” „Neboj se, to je jen meluzína,” odvětí babička a ukáže obrovskou mezeru mezi svými zuby.
„Ať tě ani nenapadne na ten pekelný stroj sednout,” křičí matka na svého pubertálního syna. „Nemocnice jsou plné motorkářů!” „A co s tím?” namítne vejlupek. „Já jsem hokejista!”
„Tati, a proč všechny pohádky, které mi vyprávíš, začínají různě: Žil - byl... nebo Za devatero horami... a končí stejně: Chrrr, chrrr...?”
Ptá se geniálního vědce v parku zvědavá babička: „Kolik je tomu vašemu malému, že už nosí brejličky?” „Měsíc.”