Profesorka na chemii se ptá studenta: „Co se vypaří stejně rychle jako voda?” Žák krčí rameny, neví. Profesorka s povzdechem poznamená: „Vědomosti!”
Město se jmenuje Kostelní hlavno, ne kostelní hovno!
Při měření ve fyzice používá vlastní měřicí přístroj a prohlašuje, že školní voltmetry nestojí za nic.
Tři studenti jednoho gymnázia se pravidelně scházeli vždy po deseti letech s úkolem zorganizovat pomaturitní přátelské setkání všech absolventů ročníku. A na čem se dohodli? Po deseti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Servírky tam mají pěkná prsa.” Po dvaceti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Čepují tam výborné pivo.” Po třiceti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Kdo bude chtít, dostane tam i dietní stravu.” Po čtyřiceti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Mají tam bezbariérový přístup.” Po padesáti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Ještě jsme tam nebyli.”
Moderátor má za úkol pořad modernizovat.
Učitel na hodině počtů se ptá: „Kdybych měl v levé ruce sedm pomerančů a v pravé ruce osm pomerančů, co bych měl?” A Pepíček se hned hlásí: „Velké ruce!”
Rolníci jsou učitelé, kteří vzdělávají půdu.
Hryzec je zub na hryzání.
„Proč jsem přišel pozdě?” zamyslí se opozdilý školák. „Kukačka zaspala!” „No dobře,” uzná učitelka, „ale příště se po ní nemusíš opičit!”
„Bavili už jste se v některých jiných předmětech o prvocích?” zeptala se na začátek bioložka. „Ano,” mává rukou Pepíček, „v matematice.” „Výborně,” chválí ho kantorka, „a o jakých?” Pepíček na to: „O prvočíslech.”
Na začátku 19. století byl v Čechách zkonstruován parovůz Josef Božek.
Pijavice patří mezi savce.
Hermafrodit je cizí název pro teplouše.
Jediné, co o Neználkovi vím, je, že musel být panic.
V rámci programu Školní mléko dostane ve škole mlíčko i Pepíček. A samozřejmě ho hned rozlije po zemi. Přijde k němu paní učitelka a říká: „Pepíčku, co by udělala maminka, kdybys doma rozlil mléko?” Pepíček na to: „Vzala by hadr a blbě nekecala!”