Policajt se svěřuje kolegům na stanici: „Moje žena mi asi zahejbá...” Jeden dychtivý kolegáček se hned zajímá: „A kam? Doleva nebo doprava?”
Proč mají policajti na rukávech knoflíky? Aby si nemohli utírat nos do rukávu. A proč se jim ty knoflíky tak lesknou? Protože si ho stejně utírají.
Chlapec vidí muže v uniformě. Přijde k němu a ptá se: „Strejdo, vy jste policajt?” „Ale né, já jsem železničář,” povídá chlap. „To jsem se jen tak hloupě tvářil!”
Co je umění? Ukrást rádiu frekvenci.
„Kobra 11, jsme na šestatřicátém kilometru A 14 a honíme černého jaguára.” „Centrála rozumí, pošleme vám tam někoho ze zoologické zahrady.”
Vysvětluje poručík nováčkům, jak nejlépe zastřelit zločince: „No, nejlepší je střelit ho deset centimetrů pod levé prso.” A jeden z nováčků na to: „Tak to bych svoji starou střelil přesně do kolena.”
Proč je v Kalifornii tolik právníků a v New Jersey tolik skladů toxických odpadů? New Jersey si vybíralo první!
Přijde policajt za malým klukem a povídá mu: „Hele prcku, ty jseš hluchej?” „Ne,” udiveně odvětí klučina, „nejsem.” „Tak proč mi maminka říkala, že ji neposloucháš?”
Prosím, zahrajte ve vašem pořadu Píseň na přání pro Policii ČR song: V nohách mám už tisíc mil. Váš Kajínek. P.S. Díky za každé nové ráno!
Jeden bojovník za lidská práva se zlobil, proč jsou rákosníci zákonem chránění a my Češi ne!
„Tak je ze mě komisař!” chlubí se kolegům policista. „Cože, oni tě povýšili?” diví se spolupracovníci. „Ale ne, sčítací komisař.”
Policajt v akci: „Pane, nesvítí vám pravý heligón.” „Snad halogén, ne?” „Aaaa, tak pán je ještě i suterén?” „Myslíte suverén, ne?” „No tak pozor, příteli, používat cizí termity je občas rizoto, víte?”
„Včera jsem byl na tom nejnudnějším představení na světě,” vypráví kolegovi policajt. „A jak se to jmenovalo?” „Asi Okno, protože tam přišel nějakej chlápek, chvíli tiše stál a pak jenom řekl: Mám okno.”
Dva pochůzkáři postávají u přechodu pro chodce a jeden nadhodí: „Budeme dneska neúprosně vybírat pokuty, nebo blahosklonně brát úplatu?”
Čeští celníci zadrží na hranicích chudého čečenského utečence a zeptají se ho na pas. „Jaký pas?” udiveně odvětí Čečenec. „Tam u nás nikdo neumí psát ani číst, tak kde bych já vzal pas?” Jeden celník mu povídá: „Poslouchej, kamaráde, já ti věřím, že u vás neumíte psát ani číst..., ale pasy se dělají na počítači!”